|
| ||
| články horolezeckého oddílu | ||
| Loupensko | ||
|
2007 Nový lezecký průvodce pro oblast Loupensko, sektor Dračí hřeben - sever Po zářijové brigádě a přejištění, říjnovém dočištění, listopadovém zorientování se v terénu :-)....... a prosincovém nafocení plus práci na kompu přinášíme na oltář lezeckých podivínů a jiných vyšinutých nadšenců nového aktuálního průvodce sektoru „Dračí hřeben - sever“ v oblasti Loupensko nedaleko Přeštic u Plzně. Vše podstatné najdete uvnitř, tak jen opatrně, a dodržujte prosím období povoleného lezení (od 1.8. do 31.12. každého roku) viz. též článek o Výru velkém.
 Dračí hřeben - Sever (PDF);
Dračí hřeben - Sever ČB (PDF)
Honza Koudelka, 31.12.07 nahoru Revoluce ve skalním lezení - brigáda na Loupensku 8., 9. a 13. září 2007 Asi jen stěží bude ještě někdo jezdit do Jury, Arca či do Yosemite valley, poté co byla vyčištěn a přejištěn Dračí hřeben v oblasti Loupenska nedaleko Přeštic....... Tuto fenomenální oblast si pod svá křídla v rámci Johníkem vedené zpč. vrcholové komise vzal sám věhlasný oddíl H.O.K.N. Na průřezu krajinou, čištění, vrtání a lepení se o víkendu a následném čtvrtečním odpoledni podíleli Kodl, Bobby, Ondra, Honza, Péťa, Víťa, Štěpi, Vendy, Pípa, Petr Vávra, Jarda a Kraťas. Speciální ťéchňyku, centrálu a nářadí zapůjčil chudák John. Díky a věčná sláva všem. Osazeno bylo celkem 13 postupových bh a 2 slaňovací řetězy. Seznam umístěných bh níže. Podrobný průvodce zveřejnitelný snad i pro lezec.cz se již připravuje, zatím je možné vycházet z historických pramenů.
Seznam nově osazených bh: Tachovská - 1 bh v závěrečné stěnce Levá cesta - 2 bh v její levé var. přímo přes hranu křídla, 2 bh + 1 bh dobírák v pravé var. cesty Orlí cesta - (jako 1. bh lze použít 1. bh pravé var. Levé cesty), výše ještě 1 bh Pravá cesta - 1 bh ca. v půli stěny, 1 bh v horním tupém koutě Stará cesta - 1 bh Odvážná cesta - 1 bh vlevo od převisu, 1 bh výše Honzova cesta - 1 bh vlevo od převisu. Celkem 13 postupových bh a 4 bh pro slaňovací řetězy. Osazeno 8. a 13.9.2007
Honza Koudelka 19.9.2007 nahoru Výr velký - Bubo bubo Jak ho poznáme Výr je největší evropská sova. Na výšku měří 66-71 cm, rozpětí jeho křídel mívá okolo 150–170 cm, výjimečně však prý může dosáhnout až k 2 m. Hmotnost se pohybuje obvykle mezi 1,8–3 kg, obzvlášť velcí jedinci dosahují až hmotnosti přes 4 kg. (spíše samice, samci jsou o něco menší). Těžko si ho spleteme s jinou sovou, typická jsou zejména pera na hlavě ve tvaru oušek a velké oranžové oči. Celkové zbarvení je žlutohnědé s tmavými skvrnkami na celém těle. Od brzkého jara (někdy už od konce února) se ozývá jako správná sova nočním houkáním, kterým své teritorium obhajuje samec, někdy se k němu přidává i samice. Prostředí Výr velký v ČR obývá převážně lesnaté typy krajiny. V současnosti se vyskytuje roztroušeně na většině území, s výjimkou bezlesých oblastí. Rád využívá skalnatá území v nížinách i horské lesy ve vyšších polohách, významným a tradičním útočištěm jsou srázy říčních údolí velkých řek. Základní podmínkou jeho hnízdění je vždy možnost úkrytu ve skalách nebo v balvanech. Není však vzácností, když si výr přivykne i na člověkem vytvořené prostředí a hnízdí pak např. v kamenolomech nebo na zříceninách hradů. Výři se dožívají dlouhého věku (v zajetí až 60 let) a vytváří stabilní páry s velkou věrností k hnízdišti. Způsob života Výři loví v noci v rozsáhlém revíru (až v okruhu 15 km kolem hnízda). Hlavní složku potravy představují menší savci (potkani, zajíci, ježci apod.), loví však i menší ptáky (vrány, straky, bažanty apod.). Brzy na jaře snáší samice 2–4 vejce. Hnízdo je obvykle jen mělká jamka mezi kameny na zemi nebo na skalním útesu, často skrytá pod převisem či u paty skalní stěny, vyskytují se i případy obsazení starých hnízd dravců ve skalách či na stromech. Jeden pár může mít v jedné oblasti několik hnízd, která postupně střídá. Na vejcích sedí jen samice a hlídá je, samec jí přináší potravu. Asi po 35 dnech se líhnou mláďata, která samice stále chrání před nepohodou. Postupem času se mláďata rozlézají po okolí a krmí je pak oba rodiče, po 6 týdnech se už v hnízdě moc nezdržují. Dobrými letci se stávají ve věku cca 100 dnů. Obvykle jsou mláďata dostatečně zásobena potravou, v případě nedostatku potravy rodiče mohou některá mláďata zabít a sežrat. Početnost a ochrana výra u nás Během 20. století zaznamenala celoevropská populace výrazný pokles hlavně v důsledku přímého pronásledování. U nás byl výr téměř vyhuben už na začátku 20. století (stav v celých Čechách byl odhadován jen asi na 20 párů). Ještě i dnes jej někteří myslivci považují za škodnou a pytláci ohrožují jeho hnízda vykrádáním vajec. Do 90. let 20. století se však díky zákonné ochraně postupně podařilo dosáhnout zvýšení početnosti. V současnosti je populace výrů v ČR odhadována na 600-950 hnízdících párů. Nejvíce výrů v ČR dnes hostí pět oblastí, které jsou součástí evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Jsou to Křivoklátsko, Doupovské hory, Údolí Otavy a Vltavy, Labské pískovce a Broumovsko. Protože jsou poslední tři z nich také významnými lezeckými oblastmi, je pochopitelné, když se zde musíme smířit s určitým omezením lezení kvůli výrům. Podobně je tomu i na Loupensku či Žďáru, kde se výři vyskytují dlouhodobě, i když třeba ne každý rok. I na jaře 2007 bylo na Vejří skále hnízdění zaznamenáno. Horolezci a výr - možné rušení Už od poloviny února probíhá páření (tok) výrů, v březnu pak kladení vajec a od dubna do května líhnutí mláďat. Ta pak cca do konce června sedí na hnízdě a rodiče je krmí. Cca 4-6 týdnů po vylíhnutí se mláďata postupně rozlézají do okolí, jsou však stále závislá na rodičích až do doby, kdy sama dobře létají. V případě vyrušení u hnízda (třeba lezci, pohybujícími se v okolí) se samice k mláďatům vrací až za poměrně dlouhou dobu, po kterou je její potomstvo vystaveno povětrnostním vlivům a predátorům (lišky, černá zvěř). To výrazně snižuje úspěšnost hnízdění (úmrtnost mláďat). Přijdou-li výři o vejce, mohou zahnízdit znovu, ztratí-li však mláďata, již se tak zpravidla nestává. Proto jsou výří rodinky velmi citlivé na rušení až do konce července. V srpnu jsou obvykle mláďata už samostatná, přestože se ještě zdržují v okolí původního hnízda.
Ondra, 23.7.2007 nahoru |
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)